Launch PS3 v Evropě se posouvá až na březen 2007
Neustálé spekulace o problémech s produkcí konzole PlayStation 3, které měly být způsobeny potížemi s masovou produkcí diod s modrým laserem, jež jsou použity v Blu-Ray mechanikách, jsme nebrali nijak zvlášť v potaz a jak je vidět, tak se nám to tentokrát nevyplatilo. Právě problémy s masovou produkcí výše uvedených diod totiž společnost Sony přinutily posunout zahájení prodeje konzole PlayStation 3 v Evropě, respektive ve všech PAL teritoriích (Evropa, Austrálie, Rusko, Blízký východ, N. Zéland, Afrika a další) až na březen roku 2007.
Japonska ani severní Ameriky se posunutí launche netýká, takže v Japonsku se hráči PS3 dočkají 11. listopadu a v USA 17. listopadu. Hráči v Evropě přijdou jako obvykle zkrátka a mají tak plné právo ventilovat své negativní emoce směrem k několika veřejně známým představitelům Sony, kteří až do poslední chvíle tvrdili, že je s produkcí všechno v pořádku a globální launch PS3 není nijak ohrožen. Na to už jsme ovšem od Sony zvyklí. Společnosti Microsoft a Nintendo mohou mít a jistě i mají z aktuální informace obrovskou radost, protože díky posunutí launche PS3 v Evropě získají docela solidní prostor k tomu, aby se na evropském trhu pořádně zabydlely s Xboxem 360 a Wii.
Na druhou stranu je však třeba říci, že line-up PS2 her na letošní podzim i vánoce a jaro příštího roku nevypadá vůbec špatně, takže se nám vlastně po PS3 ani nebude moc stýskat. Navíc budeme mít vedle PS2 i Wii (snad Nintendo nezklame!) a Xbox 360 (v ČR se začne oficiálně prodávat 3. listopadu), tak jaký pak smutek.
UPDATE: Proč právě Evropa?
Microsoft si jistě může gratulovat, protože titánský úkol globálního launche na rozdíl od Sony loni s Xbox 360 zvládl. Samozřejmě nebereme v potaz vynechání relativně nictoných trhů, jakým je ten český, i akutní nedostatek konzol. Hlavní je, že globální launch proběhl, to se prostě počítá, zlepšuje image, bere se to jako hrdinství.
Není nejmenších pochyb, že Sony původně ohlásila globální start PS3 právě pod tíhou úspěchu Microsoftu – najednou byly regionální starty out a ty globální in. Věřte, že nebýt celosvětového startu Xboxu 360, nikdo by nedonutil Sony, aby si organizovala věci hezky po staru, tedy postupně. Vkrádá se další otázka – proč musí být Evropa vždycky na posledním místě? Ze světového konzolového trhu představuje Evropa cca 40 %, dalších 40 % jsou Spojené státy a zbytek Japonsko a ostatní země. Při launchi je ovšem Japonsko rovnocenným teritoriem – hráči tam na nové konzole naskakují mnohem rychleji. USA a Evropa výrazně předstihnou Japonsko až ve chvíli, kdy je tamnější trh nasycen, zatímco cena konzole klesá a na západě stále přitahuje obrovskou skupinu vlažnějších zákazníků/příležitostných hráčů. Jinými slovy, když nemám dost konzolí, abych mohl současně startovat na všech třech hlavních teritoriích, je jakoby jedno, které z nich vynechám, všechny mají srovnatelnou váhu.
Teorie se ovšem s praxí rozchází. Evropa je nesrovnatelně náročnější než Japonsko a USA, protože neexsituje žádný jednotný evropský trh. Je to soubor mnoha malých národních trhů, které vyžadují lokální distribuci, lokální marketing, lokální propagaci, prostě všechno. Tak se Evropa stává jasným kandidátem na odklad – příprava je tam náročnější, tak proč nezabít dvě mouchy jednou ranou?
Dalším důvodem může být právě fakt, že historicky byla Evropa vždycky poslední. Většina lidí si už prostě zvykla, takže to skousne znovu. Hlasitá menšina na diskuzních fórech se vyřve a hotovo. Dokážete si však představit, co by se dělo, kdyby se zpoždění týkalo Američanů nebo Japonců a nikoli Evropanů? Zhýčkané, privilegované videoherní národy by to vydýchávaly mnohem hůře.
