Novinář vyhozen kvůli svému názoru?

Další kolo souboje ublížený herní novinář versus obrovský herní moloch se v současné době rozhořelo v Austrálii. Jistý Toby McCasker, nyní již bývalý redaktor časopisu Zoo Weekly, se totiž dožaduje zveřejnění nekalých praktik, podle kterých měl být nucen k výrazně vyššímu hodnocení pro jistou hru od Rockstaru (pravděpodobně Red Dead Redemption), než by si za normálních okolností zasloužila. Dokonce zveřejnil dvě konkrétní části z dopisu, který byl zaslán spolu se hrou, v nichž se píše následující. "Jedná se o naši největší hru od dob GTA IV a již nyní se o ní mluví jako o nejlepší hře tohoto roku po celém světě. Můžete prosím dohlédnout na to, aby Tobyho článek tuto skutečnost dostatečně odrážel? Musí přeci respektovat výrazný úspěch, o kterém se chystá napsat."

Není nám známo, zda si McCasker celou tuto záležitost vymyslel/notně přibarvil, aby na sebe upoutal pozornost, nicméně v tuto chvíli se jedná o pouhé tvrzení proti tvrzení. McCasker se dle svých vlastních slov stal pouze obětí systému, v němž je možné, aby si herní společnosti diktovaly podmínky za to, že uvolní do konkrétních médií více peněz prostřednictvím reklamy. Odpověď Rockstaru na sebe samozřejmě nenechala dlouho čekat. "Nejsme si úplně jistí, o čem je tu řeč. Samozřejmě se vždy snažíme naše hry prezentovat v co nejlepším světle, ale to je přece logické. Jedná se o naše produkty a samozřejmě máme zájem na tom, aby se o nich psalo co nejlépe. To ale neznamená, že budeme názory někoho jiného jakýmkoliv způsobem ovlivňovat." Do hry se vložil také bývalý McCaskerův šéf Paul Merrill, který pro Kotaku potvrdil, že žádný zástupce firmy Rockstar, ani žádné jiné herní firmy, ho v souvislosti s ovlivňováním hodnocení nekontaktoval, a že Zoo Weekly by rozhodně nepřistoupilo na jakékoliv ovlivňovací praktiky.

Celá kauza se nám zdá notně přitažená za vlasy, a to bohužel hlavně ze strany McCaskera (alespoň co můžeme soudit z dostupných informací). Je totiž klidně možné, že si obyčejnou PR masírku, která se na vás hrne okamžitě při otevření jakékoliv oficiální stránky jakékoliv hry, jen špatně vyložil a na základě svého špatného výkladu se pustil do boje s imaginárními větrnými mlýny. Tomuto scénáři nahrává i Merrillova verze McCaskerova odchodu, kdy za vyhazovem rozhodně nestojí neochota se poddat, ale hned několik důvodů, mezi nimiž bylo i právě zveřejňování interní komunikace mezi časopisem a herním vydavatelem. Pravda tak ve finále může stát na úplně opačném pólu, než by se na začátku mohlo zdát.