Každý ji bude porovnávat se zlým Kratosem, i když sličná, jemná a nebezpečná Nariko bojuje vlastně pro záchranu svého rodu. Bojuje, protože musí porazit krále Botana, jakožto parazitického a démonického temnovládce, jenž prahne po jediné věci – po nebeském meči. Příběh sice vypadá jako stokrát ohrané klišé a je to pravda, nicméně jeho podání nemá daleko k temným eposům z rukou zdatného vypravěče. A tak i přes povrchní zápletku s jediným možným vyústěním ve velkolepé bitvě národů, mimo jiné podávanou v retrospektivě, vás bude Naričino dobrodružství pohlcovat stále více ať chcete či nikoli.

Pokud se vůbec dá v počítačové hře mluvit o prožívání, právě tak na vás marný boj křehké dívčiny s dávno napsaným osudem bude působit. Heavenly Sword si vás omotá kolem své ruky, ať už znamenitými a častými videosekvencemi a nebo tím, jak se hlavní hrdinka chová a mluví. Jenže stejnou pozornost si bezesporu zaslouží i další skvěle vykreslené charaktery v hlavních rolích. Prostoduchá a milá Naričina sestřička Kai jako druhá hratelná postava vytáhne Nariko z nejhoršího, ale absolutním aspirantem na virtuálního oskara za titul největšího padoucha je jistě samo ztělesnění teroru - král Botan.

Excelentní divadlo postav

Když přihlédnete k pokročilému motion capturingu všech hlavních postav, ale hlavně mimiky obličejů a k tomu si přisadíte herce Andyho Serkise, je rázem jasné kdo opanuje scénu. Ani jeho Glum a King Kong se Botanově škodolibosti nevyrovnají. Ve výsledku Heavenly Sword exceluje takovou mimikou všech postav, že jí k reálnému projevu schází opravdu jen velmi málo. Ostatně ani menší partička dalších bossů není k zahození. Hadí žena, obtloustlý mentál navlečený do želvího krunýře, nebo létající liška, jak si nechává říkat šlachovitá troska samuraje s vějířem čepelí na zádech, ti všichni hrají své party také na výbornou.

Neznalý čtenář si teď možná řekne, že Heavenly Sword bude jistě krásná adventura či RPG. Jenže chyba lávky, hra je pojetím obyčejná hack'n'slash bojovka, která se vidí v God of War od hlavy až k patě. Ale jedním dechem přiznávám, že je skoro stejně tak dobrá. Zdejší soubojový systém je postaven na střídavém využívání trojice zbraní, kterými se Nariko tak krásně ohání. Již jen tanec s dvěma šavlemi je dostatečně impresivní, ale až dostane bojovnice do ruky magický meč Heavenly Sword po kterém Botan tolik pase, nastává teprve taková sekaná, že jemnější by neukuchtil ani ten nejlepší řezník.

Ve víru ostrých čepelí

Po chvíli cviku tak vycvičíte Nariko na mistra ve výměně zbraní. V jeden okamžik totiž dokáže máchat obřím nebeským mečem nad hlavou, aby vzápětí bleskově roztočila na řetězech další kratší čepele. Ano Kratosi, já vím, že se hlásíš. Tyto útoky násobí možnost vedení seku na plocho či do výšky, takže ani tolik nevadí, že zcela chybí manuální kryt, protože ve vhodné pozici se Nariko dokáže sama bránit standardním výpadům nepřátel. Silnější útoky protivníků přitom s malým předstihem prozradí jejich barevná aura. Žluté a modré výpady lze odvrátit, ale červený úder již nikoli. To pak pomůže hbité překulení na stranu a nebo extra silný útok animovaný v krátkých sekvencích do smrtící rošády letících těl, propíchaných břichů a urvaných hlav.

Oproti tomu v minoritních pasážích za sestřičku Kai přichází na scénu sice pouhé střílení její silnou kuší. I když kromě přeskoku nižších překážek Kai nic jiného neumí, jsou tyto okamžiky dostatečně zábavné. Místo dopadu označuje malá tečka, ale šípy je možné dokonce přímo navádět v letu jako řízené střely! Okolí se zpomalí a rozmaže, přičemž střelu řídíte analogovou páčkou až k nebohé oběti. Jednoduché a působivé najednou. Zatímco Nariko dole bojuje s přesilou svým mečem, Kai mezitím na dálku kostí jednoho neřáda za druhým. A když pak chytře zapálí šíp v letu o blízkou pochodeň a nasměruje ho poté na sud s petardami za zády nepřátel, máte rázem druhého Silvestra.

Nic pro slabé povahy

Ani Nariko se nenechá zahambit a tak v jejím podání pro změnu boříte obléhací katapulty pevnostním dělem nebo decimujete stovky vojáků příručním raketometem. Střídání obou postav a tím i boje na blízko či dálku působí jako mastička na stereotyp, i když v pozdějších fázích jednolité šermovací souboje s drtivou přesilou (hra dokáže počítat až 2000 postav na jedné scéně) dokáží potrápit. Naštěstí jsou protivníci hodně tupí, takže se některé pasáže dají prostě přeběhnout bez jediného boje, což asi tvůrci úplně nechtěli. Navíc Heavenly Sword není žádný čajíček a i když není až tak frustrující jako velmi podobný Ninja Gaiden Sigma, občasnému vzteku se asi nevyhnete. Prohlédnutí taktiky na každého bosse vyžaduje nějaký ten promrhaný čas v boji a ještě k tomu mají tito arcipadouši rovnou několik životů.

Doražení silných protivníků vyžaduje rychlé reflexy na bleskové tlačítkové sekvence. Pokud nestihnete, musíte bojovat ještě další kolo. Přemožení krále Botana v závěrečném finále pak citelně znepříjemňuje zoufalé pobíhání stovek vojáků na bojišti, takže chvílemi nevidíte vůbec nic a souboj je již od začátku neskutečně stresující. Sice máte opodál většinou k dispozici amfory s životní energií, ale jejich nešikovné umístění přímo v epicentru boje má často za následek doplnění života v nevhodný okamžik, kdy ho máte ještě dost. Ze začátku budete ohromeni epickým a živým prostředím, které uchvátí monstrózní architekturou starobylých paláců, stejně jako dalekým dohledem a dokonalým nasvětlením. Po zásluze je Heavenly Sword nejhezčí PS3 hra současnosti. Jenže není to zadarmo.

Za růžovými brýlemi

Framerate občas viditelně cuká, ale více zamrzí uvázaná kamera bez svobodného ovládání, takže se klidně stane, že bojujete zpoza zdi, za kterou vůbec nevidíte. A omezené natáčení do stran situaci nezachrání. Často se vám postava ztrácí v dáli, takže je kvůli tomu nutné hození předmětu na gong pro otevření dveří slušná loterie. Na jednu stranu tu máme plně interaktivní lokace, kde lze zničit a vrhat po nepřátelích úplně vše. Pohozené zbraně, stoly, židle, sudy, vázy, vozíky i mrtvá těla lze hodit kam je libo. Ale proč již nemůžete vůbec nikam seskočit ani z malé výšky? Asi proto, že Nariko vlastně nikdo nenaučil umění skákat, pouze sama občas povyskočí v některém z desítek různých bojových komb. K rozmístění checkpointů bych měl také výhrady, protože opakování videí při každém reloadu je otravné, stejně jako dlouhé nahrávání každé úrovně. Instalace na pevný disk, jako nabízí zmíněný konkurent Ninja Gaiden, zde bohužel absentuje.

Je opravdu velká škoda těchto škraloupů na jinak krásné a poctivé hře. Na jednu stranu si báječně užijete znamenitý design a vzhled prostředí, skvělé dialogy hlavních postav i adrenalinové boje s desítkami vojáků v plně zničitelných arénách. Překousnout ale musíte svázanou kameru, pro někoho frustrující bitvy s bossy, ale také intenzivní, a po hříchu velmi krátké dobrodružství zvící pouhých 6 až 9 hodin zábavy. Široká nabídka bonusových artworků, filmových dokumentů o tvorbě hry a dalších specialitek situaci nezachrání. Proto je to nakonec „jen“ osmička, ale i tak patří Heavenly Sword k tomu nejlepšímu, co je v současné době na PS3 k mání.

499,-